AKCIČKA: | schůzka | KDE: | Ostrov | KDY: | 22. března 2012 |
---|
Tato schůzka byla v něčem speciální, protože ač jsme se sešli stejně jako každý týden, vydali jsme se pak zcela jiným směrem než posledních pár měsíců. Byla to totiž první letošní schůzka, kterou jsme strávili venku. Prolejzačkám na žiďáku se po nás už určitě moc stýskalo, vždyť jsme tam nebyli celou zimu, tak jsme se to rychle vydali napravit. Když se všichni dostatečně vyblbli, rozhodli jsme se pro další aktivitu, kterou není v klubovně možné provozovat, a zahráli jsme si vybiku. Jaro je bohužel ještě dost brzké, takže na ostrově je zatím zimní provoz, což znamená, že jsme museli hřiště opustit dříve, než by nám bylo milé. Po cestě do klubovny se ukázalo, že se dovnitř vracet nebudeme muset, protože pozorovat Vltavu a po ní plující lodě je zábava na zbytek času postačující. Tudíž jsme zbytek schůzky strávili na lávce u žiďáku. Čas utíkal rychle a tak brzy přišla chvíle, kdy jsme se vrátili před klubovnu, rozloučili se a vydali se domů.
Tato schůzka byla v něčem speciální, protože ač jsme se sešli stejně jako každý týden, vydali jsme se pak zcela jiným směrem než posledních pár měsíců. Byla to totiž první letošní schůzka, kterou jsme strávili venku. Prolejzačkám na žiďáku se po nás už určitě moc stýskalo, vždyť jsme tam nebyli celou zimu, tak jsme se to rychle vydali napravit. Když se všichni dostatečně vyblbli, rozhodli jsme se pro další aktivitu, kterou není v klubovně možné provozovat, a zahráli jsme si vybiku. Jaro je bohužel ještě dost brzké, takže na ostrově je zatím zimní provoz, což znamená, že jsme museli hřiště opustit dříve, než by nám bylo milé. Po cestě do klubovny se ukázalo, že se dovnitř vracet nebudeme muset, protože pozorovat Vltavu a po ní plující lodě je zábava na zbytek času postačující. Tudíž jsme zbytek schůzky strávili na lávce u žiďáku. Čas utíkal rychle a tak brzy přišla chvíle, kdy jsme se vrátili před klubovnu, rozloučili se a vydali se domů.