Velká jarní výprava

Autor: Štěpán <sycfin(at)seznam.cz>, Téma: Kronika, Vydáno dne: 09. 05. 2017

AKCIČKA:výprava
KDE:Čestín - zámeček
KDY:5. - 8. 5. 2017


Co jsme prováděli:
Letošní jarní výprava se konala z velké části na zámečku, počasí nebylo úplně jarní a tak nám nic jiného nezbylo, ale nakonec to nebylo úplně na školu.
pátek:
Jeli jsme opět autobusem, takže jsme i díky zrychlenému přesunu byli na zámečku poměrně brzo, díky tomu jsme rozdělení do oddílků stihli už v pátek večer a to stylově - na hřišti, téma výpravy totiž bylo - olympijské hry.
sobota
Sobotu jsme začali netradičně, ještě před snídaní jsme měli hru, takže kronika rozhodně nemůže znít, že jsme začali snídaní...., po snídani jsme ještě chvíli zůstali na zámečku, tedy chvíli, bylo to do svačiny, mimo jiné jsme si vyráběli krásné vlajky, podle skutečných vlajek států, po svačině jsme vyrazili do tábora, na oběd jsme se chystali grilovat, což se také stalo, přijela se na nás podívat i Pája s Eliškou a Agátou, dole jsme nakonec byli až do večeře a využili jsme příjemné počasí, po večeři a krátkém osobním volnu byla noční hra, běhali jsme po Čestíně a hledali postavy, které nám prozradily jména sportů, ale opisem a museli jsme uhádnout správný název.

 
Neděle
Ráno vyvstala základní otázka, zda jít či nejít. Do tábora. Měli jsme proto kratší dlouhé osobní volno (nebo delší krátké?) a když se začal zámeček otřásat v základech, vygradovalo jsme svačinu a zaveleli jsme odchod na hřiště. Venku jsme si zopakovali abecedu-na každé písmenko najděte v okolí věc a přineste ji. Po krutém zjištění, že v Čestíně nenajdeme Yettiho, ani chobotnici, ani chobotnatce, jsme šli přepadnout Sašu a zahrát si "za jak dlouho zmizí hrnec buřtguláše". Plní jsme se jak anakondy odplazili na lůžka, kde jsme trávili polední klid a BG. Odpoledne jsme byli venku a hledali jsme v trávě očíslované klacíky, což byla zábava až do večera díky důkladným ztrácečům klacíků. Večeře, poznávačku hradů, pomodlit a spát. 
 
Pondělí
Do třetice všeho dobrého byly k snídani lupínky. Zabalili jsme si spacáky a svých pět švestek a vyrazili ven. Na plácku jsme si hráli s ohněm (olympijským) - ostatním skupinkám jsme tahali polínka z ohně (kroužek ringa). Ztráty a oběti byli minimální, hodili jsme proto mezi třemi skupinkami bombu. Normálně se hraje na dvě skupinky, jedna bere ringo, druhá vybíjí. Ale protože byly tři, byla bomba třikrát dobrá a poslední skupinka běžela na prázdno. Ještě jsme postavili věže z písku, najedli se, uklidili, málem zmokli a už jsme byli v Uhlířských Janovicích v autobuse. Nakonec jsme šťastně a všichni dorazili ke klubovně.




Kdo tam všechno byl:
Kája Kája (Karla) Kristýna Marek Markétka

Pod pečlivým dohledem:
Aneta Domča Jirka Lukáš Mirek Pavlína Štěpán Terka Tomáš TomTol Vašek M.

„Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.“ Jan Werich