Propršený hon za sochami

Autor: Sýček <sycfini(at)seznam.cz>, Téma: Kronika, Vydáno dne: 30. 10. 2017

AKCIČKA:Výprava
KDE:Pohledec u NMNM
KDY:26.-29.10


Co jsme prováděli:

Čtvrtek 26. Října 2017

Po opravdu brzkém srazu, na který jsme se nějak všichni dohrabali, jsme mohli vyrazit na vlak směr Pohledec. Pjéšo, tramvají, pak vlakem, který měl samozřejmě 30 minutové zpoždění, jak je zvykem, děkujeme České Dráhy, a pak jsme se šli podívat na sochu Charlieho Chaplina, mezi tím co jsme čekali na druhý vlak. Kolem 12 jsme dorazili skoro do cíle, dorazili jsme do Nového Města na Moravě. Bylo to kousek do Pohledce, tak jsme šli pěšky. Když jsme koněčně dorazili do našeho cíle, vybalili jsme, umyli ruce a směr oběd. Oběd nám uvařily Tři Grácie, což byla gulášová polévka a náš milovaný chleba s masem + cibulí. Potom, co jsme se napapkali, měli jsme krátký polední klid. Po krátkém odpočinku přišlo na řadu rozdělování, a to podle schovaných papírků a měli jsme to poznat podle morseovy abecedy. Skupinky se po menším zmatku daly dohromady a my mohli ven. Venku nás čekalo hřiště a hra. Hra spočívala v tom, že máme najít 21 obrázků, na kterých jsou sochy. No teda 20, jedna holčička si je, jak to říct, bez optání půjčila a odjela si na kole neznámo kam. Po zmatkovaném pobíhání  venku jsme si dali sváču v podobě sušenky a vyrazili jsme směr do našeho ubytování. Potom, co jsme přišli, bylo volno a pak byl nástup do jídelny. A co jiného to bylo než náš milovaný kvíz z dnešního dne. Když jsme skončili byla večeře. Což byla sekaná a brambory + okurka, hořčice, nebo kečup dle našeho výběru. Pak mini krátké volno a poté jsme byli vysláni do jídelny, kde píšeme tuto kroniku.
                Kája, Káťa, Barča S, Honzík,Tomášek.
 
 

Pátek  27. Října 2017

Dnes ráno jsme se vzbudili, podívali se z okna a byli jsme si jisti, že naše plány jsou v čudu. Poté, co jsme se vyrovnali  se zklamáním, jsme vstali a učesali se atd. Snídaně byla v podobě chleba s nutelou a horkým čajem. Po snídani jsme hráli fotbal a šipky s krátkými přestávkami. Než jsme se nadáli, byla svačina- houska s rajčetema sekanou + salát a kdo chtěl, tak mohl mít kečup nebo hořtici.  Potom jseme dohrávalali zbytek her. K obědu byli špenátové palačinky s výtečnou cibulkou a masem. Polední klid byl tentokrát klidný – Nikdo nerozbil další lustr. (Naštěstí) Poté se naše skupinka s radostí vrhla na mytí nádobí, a když jsme ho domyli, jsme vyrazili na louku, kde jsme hráli spoustu her ve skupinkách, jako běh kolem vedoucího, atd. Jelikož začalo silně foukat a poprchávat, jsme se rychle museli vrátit zpět do ubytovny. V kuchyni nás čekaly palačinky (opět), ale tentokrát jsme si je mohli dát i s nutelou. Čekala nás chvíle osobáku a potí další zajímavé hry, jako* běh pro ringo a míč podle čísel. Hned co jsme si umyli ruce jsme si šli dát večeři do předsálí v podobě guláše. Nyní píšeme, čteme, naší slavnou kroniku, 😊
                Tak zase zítra Čau.
*  Sbírání kartiček s listy, plody, písmeny a také
Štěpánka , David, Barča, Tom, Eliška
 
 Náš supervýletový den.
Ráno bylo klidné, protože jsme čerpali síly na výlet. Než jsme se dostali z postelí všimli jsme jsme si, že venku je (fakt) hnusně. K snídani byl chleba z paštikou a čajem. Když jsme se nasnídali, oblékly, umyli, atd. Tak jsme vyrazili na super výlet. Venku hnusené počasí, ale nám to nedalo a vyrazili jsme.  Pořádně jsme zmokli i zmrzli až na kost. Vlakem jsme jeli cca 15 min. Z nadraží jsme vyrazili na námestí, kde jsme měli rozchod 30 min. Jelikož je dnes státní svátek 99 let od [          Založení československa       ], tak skoro nikde nebylo otevřeno. Po rozchodu jsme vyrazili k bazénu. JUPÍÍÍÍÍ!!! Cesta k bazénu byla dlouhá asi. /----------------------/ takhle. V budově jsme se převlékly do plavek a šli si buď hrát nebo plavat do bazénu. Ta 1h a tři čtvrtě utekla rychle jako nikdy jindy. K obědu byl překvapivě balíček. U bazénu si všichni kupovali cukr, cukr a cukr. Když jsme se pořádně přecukrovali, Štěpán rozhodl, že je čas jít. V klidu a pohodě jsme došli k nádraží. A opět jsme jeli 15 minut zpět, Do ubytovny nám to trvalo tak cca 25 minut. Když jsme si pověsili všcechny mokré věci, tak jsme měli pár minut osobáku a poté jsme hráli hry, jako fotbal se stoly atd. K večeři bylo Rizoto s kečupem a sýrem. Pak byla chvíle osobáku (opět) a teď píšeme – čteme tuto (snad  povedenou) kroniku. PÁČKO.
David a spol.


V neděli jsme se probudili do rozpršeného posunutého dne, začli jmse ho klasicky lupínky s mlékem a pak rychle balit a uklízet. Když jsme dobalili pustili jsme si zbytek pohádky z večera. Na vlásku dopadla dobře a my se mohli přesunout k vyhlášení a k obědu - BG. Na jednu hodinu jsme vyrazili na vlak, a tam začala naše předaleká cesta do prahy. V Novém Městě jsme chytli zpožděný vlak a tak jsme se radovali jak to hezky začíná, že budeme mít ve Žďáru víc času, ale co čert nechtěl. Ve Žďáru jsme měli času asi tak hodinu a nakonec jsme odjížděli v půl čtvrté vlakem v 9:45. Naše cesta trvala dlouho a nebyla moc daleká, vlak dojel do Světlé nad sázavou a dál kvůli Herwartovi nejel. Naštěstí jsme objevili podnik s velice příjemnou a ochotnou obsluhou a mohli jsme se tam schovat než byla zdárně provedena záchranná akce

Lukáš



Kdo tam všechno byl:
Adéla D. Barča H. David V. Kačenka Kája Kristýna Markétka Vilda

Pod pečlivým dohledem:
Domča Eliška Lukáš Mirek Šárka Štěpán Vašek M.

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde