Sýčfíni

Sraz byl v 18:00 dne 24. 10. 2012 před klubovnou. Naložili jsme věci a polečně jsme se přesunuli na Smíchovské nádraží. Vlak odjížděl v 19:15. V Berouně přistoupili křivoklátští sýčfíni. Jakmile jsme vystoupili z vlaku, vydali jsme se ke klubovně. Jelikož původně plánovaná cesta byla uzavřená, museli jsme složitě procházet městem.Když jsme konečně dorazili do naší ubytovny najedli jsme se a koukli jsme se na Macha a Šebestovou. Po skončení jsme se odebrali spát. Ve čtvrtek 25. 10. jsme ráno vykonali každodenní hygienu a šli jsme na snídani. K té jsme měli chleba s máslem a marmeládou. Po snídani jsme se vydali hledat brýle starého pána (Vaška). Pomocí ztracených brýlí jsme se rozdělili do skupinek. Starší byli rozděleni do čtyř skupinek, zatímco mladší jen do dvou. Potom šli starší hrát vybíjenou a mladší škatulata a vybíjenou. Následovala soutěž,  v níž vyhrál ten, kdo donesl a určil co nejvíc dřevin. Odebrali jsme se na svačinu, jablko. Po svačině jsme se dali do luštění šifry. V šifře nám vyšlo heslo, které jsme všichni najednou zakřičeli do sluchátka. Sluchátko získala skupinka, která nejrychleji shromáždila své členy (žlutí). Následoval oběd- francouská polévka a kašpárek. Potom byl polední klid. Po něm jsme šli na hřiště hrát ringo. Po ringu byla svačina, horalka, a osobní volno. K večeři jsme měli segedin. Den druhý napsaly Žlababy:

Včera jsme dokoukali druhou polovinu Macha a Šebestové a ještě předtím jsme dělali náš každodenní kvíz na to, co si ze dne pamatujeme. Po pohádce jsme šli ke starším do pokoje a koukli se na Hvězdný prach. A byla večerka.
Druhý den, pátek 26. 10., jsme vstali v 9:00. K snídani byla příjemná změna, i s tradičním chlebem s marmeládou jsme měli kukuřičné lupínky s mlékem. Po snídani jsme museli napravit zpackané kouzlo a odchytit milion koček, naštětstí jen jako hru, při které jsme nosili papírky z venku. Před svačinou jsme si chtěli zahrát pexeso, ale protože nám ukradli kouzelné sluchátko a nějak se dozvěděli, že si ho chceme zahrát, tak nám obrázky z pexesa vymazali. Tak nám nezbylo nic jiného než si pexeso namalovat, spoustě lidí se to opravdu povedlo. Netradičně jsme měli ke svačině polévku, vývar, abychom stihli odpolední program a navíc, polévka byla hotová a krupicová kaše, která byla k obědu, ještě nebyla dodělaná. Po obědě byl polední klid, malý zlobili v jídelně a velký se váleli v posteli. Po poledním klidu jsme se zabalili a šli do bazénu, kde byl i tobogán. V bazéně jsme byli hodinu a půl, škoda, že se v něm bylo jen půl hodiny. Pak jsme si vybalili věci, dali je sušit a šli jsme na večeři. K večeři bylo rizoto. Po večeři jsme začali psát kroniku. Den třetí napsala Bára:

Dnes je sobota a naše výprava se chýlí ke konci. Ale přesto jsme dnes podnikali další zajímavou cestu. Navštívili jsme techmánii. Samozřejmě ráno jsme začali ranní hygienou a snídaní, ale hned potom jsme vyrazili do oné techmánie. Cesta nebyla dlouhá, ale díky mrazu nepříjemná. V techmánii se nám líbilo, jak dětem, tak vedoucím. Byli jsme tam dlouho, ale stejně se nám odejít nechtělo. Po techmánii jsme se vydali do kauflandu si nakoupit, neboli jak by řekl Štěpán: ?Utratit pracně vydělené peníze našich rodičů?. V kauflandu jsme se sice moc nezdrželi, ale to nám nezabránilo utratit všechny naše peníze. Cesta zpátky také nebyla dlouhá a všichni jsme byli rádi, že jsme už v klubovně. Po příchodu se všichni se převlékli a dali si doubrou svačinu vůči zimě, teplou polévku. Zanedlouho následovala večeře- rajská. A za chvíli dojde ke čtení kronik a luštění kvízů. Následuje ještě promítání, potom už se jenom vychrupkáme dorůžova a pofrčíme domů. A i když se nám tu všem líbilo, všichni se těšíme na své milované rodiče. Za přepsání originálních kronik děkuji Domče.