Za půlku koně šel bych světa kraj
Autor: Míra <sycfini(at)seznam.cz>, Téma: Archiv, Vydáno dne: 15. 05. 2011
| AKCIČKA: | Velikonočky | KDE: | Hlinsko | KDY: | Velikonoce 2011 |
|---|
Co jsme prováděli:
Den první, čtvrtek
Začátek probíhal jako každou výpravu, sraz u klubovny, cesta na místo pobytu (Hlinsko), ubytování se. Když se tohle všechno zvládlo, byl čas na to zahrát si nějakou hru. Začli jsme rozdělením do skupinek, to je přecejen celkem důležitý pro další hry, kterejma byly třeba házení míčem, ringem nebo lítačákem do kroužku s cílem co nejvíce hodů bez spadnutí nebo něco na způsob golfu, akorát místo míčku jsme měli lítačák a místo jamek stromy. A aby se nehrály jen hry na bodování, tak jsme si dali taky vybiku všici proti všem a vyzývanou, při který je přece vítěz vlastně skoro každej. A večer nás čekaly jen tradiční kontrolní otázky a pak postupně spát, protože na první den toho bylo už tak akorát .)
Den druhý, pátek
Ráno, po ranní hygieně, snídani a tak podobně, nás čekal výlet do skanzenu. Tam jsme si prohlédli několik pěkně zařízených chaloupek a někteří začli čerpat inspiraci pro barvení vajíček, vzory tam měli moc povedený. Když jsme se vrátili, vedoucí už nás asi měli plný zuby, protože se nám většina z nich někam schovala, a my jsme si je museli najít, jinak by nám přece moc chyběli. A hlavně za to byly body do soutěže jednotlivců. Potom si pro nás za odměnu vymysleli krásnou hru - velblouda. A víte jak špatně se velbloudovi zahání žízeň jen brčkem? No a aby jsme i my měli dost vody, šlo se potom do bazénu. Večer následovaly snad už jen kontrolní otázky a cesta do postýlek.
Den třetí, sobota
Protože výlet se nekonal, měli jsme dost času na hry, kterého jsme patřičně využili. Napřed jsme si zahráli veverky, ze kterých se po chvíli staly housenky. Potom přišel čas na hru kterou jsme už letos na programu měli, takže kdo se dřív účastnil a dával pozor, měl teď možná výhodu, poznávali jsme totiž rostlinky, a čím víc tím líp. Předchozí den se nám v bazénu líbilo, takže jsme se tam odpoledne vydali ještě jednou. A asi nejzajímavější hra nás čekala až večer, a ne, nebyly to kontrolní otázky, ale až ta hra po nich, noční hra, pro mladší hledání světýlek v lese a pro starší něco jako pacman, akorát jsme místo žlutejch puntíků sbírali názvy ulic a vyhýbali se ulicožroutským vedoucím.
Den čtvrtý, neděle
V neděli nám zbylo na hry o něco málo méně času než normálně, ale něco jsme si přece jen zahráli, a to fouksirku (někdo dálkosirku, někdo blízkosirku) a hru při které bylo cílem házet a chytat míč za pomocí deky. Protože do třetice všeho dobrého, navštívili jsme ještě jednou (a tentokrát už naposled) bazén. Poté nás čekaly tradiční velikonoční činnosti, my holky jsme si nabarvily vajíčka a kluci si mezitím upletli pomlázky. A kdo chtěl, mohl si pod Jitčiným vedením uplést a následně upéct jidáše.
Den pátý, pondělí
Velikonoční pondělí začlo trochu uspěchaně, jako každý rok vlastně. Než jsme se stihly pořádně probudit, už jsme byly na poli za barákem a utíkaly před klukama. To některým vydrželo delší, některým kratší dobu. Když se doběhalo, vydali jsme se zpátky na velikonoční snídani. Bohužel byl poslední den naší výpravy, takže bylo potřeba postupně si zabalit, dát dopořádku barák a samozřejmě taky vyhlásit vítěze celovýpravovky, při které jsme cestovali kolem světa, všem se nám podařilo objet kolem dokola celou severní polokouli a ještě se včas vrátit zpět do Hlinska, tak včas, že jsme stihli vlak do Prahy, kde naše letosní velikonoční cesta skončila...
Zapsala Domča
Kdo tam všechno byl:
Pod pečlivým dohledem:
Foto z akce:
