Sýčfíni

Tentokrát nezačnu začátkem výpravy, ale vypravím se asi tři dny před začátek, představte si nádherné počasí, dvacet a více stupňů, sluníčko mírný větřík, v noci pět až deset stupňů, prostě paráda, tak takhle vypadal týden v kterém byla letošní zahajovací výprava, vypadal, až do okamžiku kdy výprava začala, ale nebudu předbíhat, sobota ráno ještě vypadala v pohodě, sice zataženo, ale na srazu všichni a v čas, cesta vlakem proběhla v klidu, nálada dobrá, cesta do tábora trvala sice déle, ale nijak výrazně, oběd už byl skoro připraven (hrachovka a chleba s masem) a po krátkém odpočinku mohla Terka zahájit hru Po stopách Malého prince, vždy jsme si přečetli část knížky a následovala hra, první bylo samozřejmě rozdělení do družinek (letos byli tři po třech, z čehož si může bystrý čtenář odvodit účast, ano správně ? bylo nás 16 a ještě v neděli dorazila Jí?a, ale to ze zadání příkladu nejde odvodit) pomocí kolíčků různých barev, hned jsme pokračovali oblíbenou hvězdnou stezkou, tu ve svých kategoriích vyhráli Míla a Vašek D. (blahopřejeme), čistili jsme sopky ? aneb vařili čaj, všem se povedl, dále jsme zkoušeli šikovnost při třídění matiček, šroubků a podložek, sestavovali letadla (opět ze šroubků a matiček) na čas a podobně, ale to už nám počasí naznačovalo, jak bude vypadat celou výpravu, začalo pršet a zahnalo nás pod střechu a do kuchyně, velký úspěch měla soutěž země město, ještě hrané venku a modelování beránka, to už v kuchyni, den jsme zakončili tak jak začne ten další, tedy deštěm,  takže po snídani jsme zalezli pod střechu a hráli si vevnitř, zkoušeli jsme novou hru pexetrio a podobné, jen abychom nemuseli ven, během dopoledne dorazila i Jí?a a tak jsme byli kompletní, schovaní jsme byli jen  do oběda, nebo? jsme měli v plánu grilovat a to se v kuchyni dělat nedalo, takže jsme se krásně vyudili, najedli a mohli se po skupinkách přesunout na zámeček, tady jsme si zatopili, trochu se ohřáli, zahráli a zašifrovali, po večeři nás navštívila Alenka a do postele doprovodili medvědi od Kolína,v pondělí ráno pořád pršelo, ale už jsme to nějak nevnímali a skvělý ?štrúdl? od Jíti všem vylepšil náladu, a navíc to vypadalo, že nám to ani moc nevadí, možná že byla i lepší nálada než na některých výpravách se sluníčkem nad hlavou, uspořádali jsme turnaj v člověče nezlob se, zachraňovali planetu vytrháváním semínek baobabů, po obědě dokonce přestalo pršet a mohli jsme vyrazit na hřiště, tady jsme si zahráli guláš (vybíjenou s pravidly podobnými přípravě tohoto pokrmu) a následně vyrazili na hru zvanou badatelé, což byl opak hry dopolední ? zeměpisců, každá skupinka měla dát dohromady plán Čestína, tak aby se v něm zeměpisec  (já) vyznal, podařilo se u všech plánů, po večeři nás čekala noční hra na lampáře, kdy jsme měli dát dohromady svítilnu, její části byli poschovávané po nočním Čestíně u občas svítících vedoucích a s kompletní svítící svítilnou najít rudou planetu ? Vaška, i přes malé organizační nedopatření (moje) se to všem úspěšně podařilo, bohužel však počasí pochopilo, že na oslavu úspěchu má začít pršet, případně lejt jako z konve, do postele nás tentokrát ukládali Vikingové a draci a spalo se nám nádherně až do úterního rána a hudebního budíčku, dočetli jsme příběh Malého prince až do konce, zkoušeli najít kamaráda oblíbené předměty srdcem (tj. bez očí a s naváděním) a už byl konec, zbýval jen oběd a cesta domů.