Sýčfíni

AKCIČKA:	Jarní sraz
KDE:	Čestínská louka
KDY:	3.-5. 6. 2011

Co jsme prováděli:
Letošní jarní sraz pro naše oddíly krásně zorganizoval oddíl "Třináctka", kterému tímto za nás všechny děkuju.
Jako obvykle jsme se ubytovali ve stanech na našem oblíbeném místečku pod habrem, možná posledním stojícím stromem poblíž srubu. Vyhrabali jsme si ohniště, dali jsme si cibuli s masem na chlebu a dojedli vlastní svačinky. Toho dne nás kromě přivítání se s ostatními oddíly a spaní nic nečekalo.
Následující ráno byly určeny hlídky a vedoucí si rozdělili funkce. Někdo byl na disciplínách a já s Michalem jsme byli pasováni na kuchaře. Taky jsme mimojiné hlídali tábořiště před nepořádkem a tajnou komisí, která ho hodnotila. Ty ostatní jsme hodnotili my s Vaškem.
A protože jsem byl téměř neustále v tábořišti neviděl jsem všechny disciplíny a tak Vám o nich moc nepopovídám, ale řeknu, že se dotýkaly všech tábornických dovedností, jako je práce s ohněm, uzly, šiframi a zraněnými kamarády.
 Chvilku odpočinku započalo pár litrů gulášové polévky následované poledním klidem. Ten byl proložen kratičkou přeháňkou a poté se pokračovalo. Kromě soutěží hlídek a hodnocení pořádku byly ustanoveny ještě další dva důležité úkoly. Jedním z nich bylo připravit pro porotu (Jó zase já a Vašek) pohoštění na téma "Táborový chlebíček", který oddíly pojaly různě. Náše soutěžní kusy vypadaly jako chlebíček pro důležitou diplomatickou návštěvu a chutnal znamenitě. Medvědi svými chlebíčky vsadili na chuť a vzhled smaženého řízku, narozdíl od Třináctky, jejíž chléb vypadal jako dort a taktéž byl převelice dobrý. Nezávislá komise zhodnotila, že Sýčfíni umí chlebíček nejlépe ze všech! Druhý z úkolů byl zazpívat u večerního táboráku nejvíce písní, kde vystupuje kůň, koníček, kobyla, oř...
Ovšem píseň "Na Okoř je cesta" nám nebyla uznána.
Tak celý den děti listovaly zpěvníky a lovily v paměti písničky s koňmi.
Musím opět s potěšením konstatovat, že děti od Sýčfínů jsou i v tomto směru nejlepší a tuto soutěž vyhrály.
 Večer u ohně byly hrány písničky interpretů pravá, levá levá a levá pravá pod taktovkou Páji, která sama sklidila úspěch "písničkou" Otec Abrhám, kde se projevily pravé osobnosti nás všech. Průběžně se odcházelo od táboráku a čím dřív kdo šel spát, tím lépe se mu vstávalo.
Poslední den byl věnován úklidu a zahlazování stop po tábořištích. A kdo měl nejhezčí tábořiště? Prý nejlepší dojem táborníků budili Sýčfíni. A aby si i vedoucí mohli změřit síly, připravil pořádající oddíl Třináctka převelice zajímavé soutěže pro ty odrostlejší. Soutěží bylo opravdu hodně a tak byl prostor pro každého. Jelikož jsme každý jiný a každý umí něco jiného, nominovali jsme na disciplíny ty vedoucí, kteří ji nejlépe zvládnou. Zruční skládali parníček a prodlužovali papír, pozorná hledala čísílka, ti s šikovnýma rukama si hráli s míčkem a ringem a ten se silným žaludkem se točil kolem své osy. A aby toho nebylo málo, tak jsme si nakonec ze sebe vystřelili.
Poslední částí Jarního srazu bylo vyhlášení. V nelítosném boji o putovní štít táborníka nejlepší výkony podali zástupci z řad Sýčfínů.
 Další vyhlašovaná soutěž osvětlila, proč jsou Sýčfíní děti ve všem nejlepší. Protože mají i nejlepší vedoucí!
Tak a to byl letošní Jarní sraz! Zvoláním třikrát "hurá" byl slavnostně ukončen.

Ahoj Mira

---

 P.S. A ještě jeden vítěz. Vyhrál vlastně i Vašek, který se i přes zdravotní komplikace mohl výpravy zúčastnit.


Kdo tam všechno byl:


Pod pečlivým dohledem: